Rusům hrozí opakování jedné z nejhorších porážek. Ustupují na dvou frontách

Asi před dvěma týdny to vypadalo, že se situace po rychlé ukrajinské ofenzivě u Charkova stabilizuje. Nyní to spíš působí jen jako krátká přestávka, po které se útoky znovu rozjely. A to nejenom na severní části bojiště, ale i na jihu u Chersonu.

Ukrajinský portál Military land, který vydává informace k válce a zpracovává také aktuální mapy vojenské situace, informoval, že ukrajinské síly v pondělí u Chersonu postoupily asi o 20 kilometrů. Z jejich map také vyplývá, že ukrajinské síly se dostaly i k okraji Lysyčansku, který Rusové ovládli na začátku července.

​​"Ukrajinská strana měla menší pauzu, mohla zkonsolidovat své jednotky a celé svoje úsilí. Rusům se nepodařilo vytvořit pevnou soustavnou linii. Na jihu se ukazuje, že ukrajinská strana přejímá strategickou iniciativu do té míry, že je schopná ofenzivy ve více směrech," řekl vojenský stratég Richard Stojar z Univerzity obrany.

"Že je ofenziva dvojsměrná, to Ukrajinci tvrdí, že plánovali. Nejsou ale schopní predikovat, kde konkrétně se Rusové zhroutí. Mají připravených několik variant plánů, a když zjistí, že ta obrana kolabuje, tak se do toho pustí. Když například padl Lyman, tak řešili, jestli půjdou na Starobilsk, nebo na Lysyčansk. Napřed vyrazili k Lysyčansku, teď už to ale vypadá, že míří i na Starobilsk. Ta ruská obrana se hroutí všude," okomentoval bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Elitní jednotky

Ukrajinci při ofenzivě nenarazili jen na "mobíky", tedy nedávno zmobilizované Rusy, či dobrovolníky z ruských regionů, podle Institutu pro studium války (ISW) bojovali i s jednotkami, které byly před začátkem války řazeny mezi elitní sbory. "Části 144. gardové motostřelecké divize se stáhly z Lymanu ke Kreminně. Ruské zdroje informovaly, že v Chersonské oblasti jsou aktivní jednotky ruských výsadkářů, především 76. gardová úderná výsadková divize," popsal ISW. Označení "gardový" se v ruské armádě dlouhodobě užívá pro elitní jednotky, obě zmíněné divize patří, nebo patřily, k úplné špičce.

Objevily se také zprávy, že Rusové chtěli zbudovat obranou linii u řeky Oskil. To už je také minulostí, neboť by se za chvíli mohli ocitnout v obklíčení. "Ukrajinci postupují moc rychle na to, aby Rusové nějakou obranu stihli vybudovat. Teď se bojuje u Kreminny, kde by měla vznikat nějaká obranná linie, ale Ukrajinci jsou příliš rychlí. Je to prostě blitzkrieg," zhodnotil Visingr.

"Pomoc" od Rusů

Objevuje se tak ale otázka, zda Ukrajinci nepostupují až moc rychle. Vojska, která naberou moc velký náskok před vlastními zásobovači, pak na ně stejně musí čekat. Tento problém pro Ukrajince podle Visingra pomohli vyřešit sami Rusové.

"Ukrajinci mohou zřejmě postupovat dále i díky tomu, že se jim u Charkova i jinde podařilo ukořistit obrovské ruské zásoby. I to pomáhá s prodlužováním ofenzivy. Po určitou dobu tak nejsou úplně závislí na vlastní logistice a konzumují tu ruskou, ale to nejde do nekonečna. Střídají se tam rychlé postupy a obléhání měst, což jsme viděli u Lymanu," vysvětlil Visingr.

Osvobození Chersonu a Lysyčansku

Podle Visingra to u Chersonu začíná vypadat, že tam nastane kolaps ruských jednotek: "Rusové se zhroutí a asi přestanou fungovat, zásadní rozdíl je ale ten, že není kam ustoupit, protože je tam Dněpr, který je širší než třeba Vltava. Nemají kam prchat. Už to řeklo více lidí nezávisle na sobě, že Rusové, vymanévrovaní a zahnaní zády k vodě, nemají možnost spořádaně ustupovat, to je prostě Slavkov."

U Slavkova Napoleon Rusy vymanévroval tak, že byli natlačení zády k vodě, jednalo se o zamrzlý rybník, a neměli kam prchnout. Bitva skončila tak, že Rusové přišli o více než 20 tisíc mrtvých a zraněných mužů, další tisíce skončily v zajetí.

​Naopak Stojar si nemyslí, že by Ukrajinci zvládli Cherson osvobodit ještě v říjnu. Pro Rusy má příliš velkou cenu, je to hlavní město jedné z oblastí, které po pseudoreferendu považují za své území. "Přece jen je ten Cherson město úplně jiné strategické či symbolické hodnoty než Lyman. Pokud by tam bylo Rusko poraženo, tak už je to porážka opravdu strategického charakteru, a asi by to bylo pro ně daleko citelnější, kdyby ztratili jediné regionální město, které od začátku války dostali pod kontrolu," přiblížil Stojar.

Osvobození dvojměstí Lysyčansk a Severodoněck vidí Stojar pravděpodobněji. Pokud budou mít Ukrajinci dostatečné vojenské kapacity a ruská obrana na tom bude podobně jako v předcházejících případech, o útok se zřejmě pokusí. "Byl by to velmi citelný zásah pro ruskou stranu. Mělo by to velmi negativní dopad na morálku ruských vojáků," dodal.

Ruské slabiny

Rusové mají nyní podle Visingra dilema, neví, kde se mají bránit: "Rusové nemají žádné pořádné velení, které by vše koordinovalo. Jednotky pořád přesouvají, ale efektivní nejsou nikde. Při přesunu je navíc jednotka nebojeschopná. Ruské velení je rigidní, zastaralé a pomalé. Když ty jednotky někam přesunou, tak už se situace na bojišti dávno změnila."

Velkou výhodou je pro Ukrajinu také pomoc Západu. "Britové a Američané minimálně radí Ukrajincům na dálku, sledují to na satelitech a posílají jim informace. Ale nepřekvapilo by mě, kdyby byli lidé z NATO i na ukrajinských štábech," doplnil Visingr.

Po mobilizaci ještě odvody

Rusko se ale brzy dostane k dalším posilám. Na 1. listopadu jsou naplánované pravidelné odvody do armády. To by znamenalo dalších 120 tisíc vojáků. "Odvody začínají o měsíc později, než je obvyklé. Opoždění odvodů ukazuje na rostoucí tlak na ruské schopnosti vytrénovat a vybavit takto vysoký počet odvedených," okomentovalo britské ministerstvo obrany.

Tito vojáci sice nesmí být nasazení mimo Rusko, jenomže nově anektovaná území minimálně podle ruského práva ruským územím jsou. "Z dosavadních vyjádření čelních ruských představitelů zaznívalo ujišťování, že ruští branci tam nasazení být nemohou, ale pochopitelně podle nyní platné ruské legislativy by tam v tuto chvíli mohli být nasazení. Anexe území nakonec povede k tomu, že tam branci časem nasazeni budou," míní Stojar.

Podívejte se na reportáž TV Nova k ukrajinské ofenzivě a nabídce pomoci od EU:

​