Antibiotika ztrácejí účinnost. Ročně kvůli tomu v Česku umírají stovky lidí

Pana Ziku z Prahy napadla bakterie zlatého stafylokoka. Léčit se musel pomocí antibiotik dlouhých osm měsíců. Přesto se mu infekce neustále vracela. V nemocnici ležel po úrazu páteře s vážnými popáleninami. Do toho přišla infekce, kterou lékaři dlouho nemohli porazit. Rehabilitace musela počkat a dnes je na vozíku.  

"Dávali mi různá antibiotika a testovali mě každý týden. Postupem času to bylo horší a horší. Všichni ke mně museli chodit se speciálním oblekem. Ta infekce se vrací, takže víceméně je to nekonečný boj," uvedl.

Pětiletého syna paní Dvořákové zase napadla bakterie enterokoka ve chvíli, kdy se zotavoval po náročné chemoterapii. Rakovinu chlapec porazil, s infekcí ale bojoval tři měsíce. "Měla jsem velké obavy. Člověk si to přehodnotí," řekla jeho maminka. 

Antibiotika ztrácejí svoji účinnost, když se předepisují na běžné virózy, na které nemají ani čím působit. Jsou totiž určené výhradně pro léčbu bakteriálních nemocí. "U virových infekcí jsou často užívána antibiotika zbytečně. Velmi oblíbená jsou takzvaná třídenní antibiotika azitromycin, to je antibiotikum, které hodně vede k tomu, že narůstá rezistence běžných bakterií," vysvětlil přednosta infekční kliniky motolské nemocnice Milan Trojánek.

Dokazuje to třeba pokus, kdy jedné skupině pacientů s nachlazením lékaři podávali vitamin C, druhé skupině antibiotikum. Výsledek? Nestalo se nic, všichni se uzdravili za stejnou dobu. Zůstal jediný efekt. "Bakterie začnou být odolné, to je problém, který se bude týkat celé společnosti. Ty infekce jsou obtížně léčitelné a bohužel někdy až neléčitelné," upozornil Trojánek.

Nejvíce to ohrožuje pacienty na jednotkách intenzívní a resuscitační péče. "My máme svoje rezervní antibiotika, se kterými pracujeme, ale velmi uvážlivě, protože kdybychom ztratili i ta, tak ty pacienty nemáme mnohdy čím dál léčit," poznamenal Trojánek. Tato antibiotika jsou velmi drahá a také méně účinná, ale alespoň fungují. Zatím.