Den daňové svobody je tady. Až doteď jsme vydělávali na stát

Jako Den daňové svobody se označuje pomyslný moment, od kterého lidé vydělávají sami pro sebe a o výdělcích si také rozhodují podle vlastního uvážení. Do té doby příjem připadá státu.

"Ve dvou letech koronavirové pandemie zažila Česká republika dva daňově nejméně svobodné roky a bohužel jsme se posunuli do 'nového normálu', kdy podle všeho budou stamiliardové schodky zcela běžné," uvedl ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Podle ředitele institutu však nelze vládě nic vyčítat. "Nový kabinet fiskální situaci zdědil, nelze ho proto za pozdní Den daňové svobody letos kritizovat. Uvidíme, jak se k tomu postaví v dalších letech," má jasno Pánek.

Termín podle něj navíc negativně ovlivnila také válka na Ukrajině. V letošním roce lidé na stát pracovali 167 dnů, což je nejkratší doba od roku 2019, kdy se pracovalo 148 dnů. Institut však letošní rok hodnotí jako jeden z nejméně svobodných od roku 2000.

Počet dnů, kdy jsme pracovali na stát:

Pro výpočet Dne daňové svobody se využívá metodika, která je zaměřená na výdajovou stranu veřejných financí. Právě ty je totiž nutné financovat daňovými příjmy a v případě deficitních rozpočtů determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.

Nejdříve daňovou svobodu v letošním roce přivítali 25. března v Irsku a poté 7. května ve Švýcarsku a 19. května v Jižní Koreji. Naopak nejdéle si na ni počkají lidé ve Finsku, Belgii a ve Francii.

V Česku se snížila spotřební daň na pohonné hmoty. Více se dozvíte v následující reportáži: