Domácí + politika (Pondělí, 20. ledna 2020 8:15:31)

Případ Babiš není jediný. OLAF vymáhá v celé Evropě 9 miliard eur

Babišův střet zájmů není prvním, který Evropská komise prověřuje. Evropská unie přišla mezi lety 2002 a 2017 kvůli podvodům již o více než 9 miliard eur. Členské státy přitom nedělají téměř žádné kroky pro případné potrestání viníků.

Posláním Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) je vyšetřovat jakoukoli podvodnou činnost, která by se týkala rozpočtu Evropské unie, tedy i evropských dotací.

 

V daném období úřad OLAF vydal příslušným orgánům členských států a orgánům EU více než 541 doporučení na soudní, finanční, disciplinární a správní opatření a žádal vrácení více než 9 miliard eur do rozpočtu EU. K projednání se jich v jednotlivých členských zemích dostalo reálně pouze 308, z nichž 171 bylo pro nedostatek důkazů zamítnuto, pouze 137 z nich vedlo k následné obžalobě.


"Zjistili jsme, že Evropské komisi chybí komplexní informace o rozsahu, povaze a příčinách podvodů, zejména kvůli nedostatečnému sdílení informací ze strany členských států," uvádí zpráva OLAF. Rozsah podvodů je podle ní nedostatečně ohlašován, takže je pravděpodobné, že čísla jsou ještě mnohem vyšší.

 

Jednotlivé členské státy se nevyznačují velkou snahou odhalovat případy korupce nebo jim předcházet, obzvlášť patrné je to dle zprávy EU v zemích Visegrádské čtyřky, tedy v České republice, Maďarsku, Polsku a Slovensku. Zde je obecná rizikovost korupce vyšší, současně jde o největší příjemce evropských dotací.

 


V Česku se prověřovala kauza Čapí hnízdo nebo momentálně živě diskutovaný střet zájmů premiéra Andreje Babiše, kvůli kterému by mělo Česko podle auditu Evropské komise mělo vracet do unijního rozpočtu kolem 450 milionů korun.

 

 

Na Slovensku orgány EU prověřovaly například napojení italské mafie na zemědělské dotace, v Polsku zakázky na informační technologie, v Maďarsku pak veřejné zakázky v rukou bývalé firmy zetě Viktora Orbána. V loňském roce úřad uzavřel vyšetřování 167 případů a vydal 256 doporučení příslušným národním a unijním orgánům, nejvíce doporučení se týkalo Maďarska.


Pracovníci úřadu OLAF předávají orgánům zodpovědným za hospodaření s finančními prostředky EU na evropské i vnitrostátní úrovni své závěry. Hlavní odpovědnost za vymáhání právních předpisů v oblasti boje proti podvodům však leží z větší části na členských státech, které jsou ale často v řešení případů v očích EU zbytečně liknavé.

Odkazy jsou pouze informační, jejich obsah není předmětem zpravodajského servisu.