Domácí + politika (Pondělí, 14. října 2019 1:18:24)

Češi neumí hospodařit s penězi! Z úspor nevyžijeme ani čtvrt roku

Přestože úroveň finanční gramotnosti v Česku bod po bodu stoupá, stále jsme ve znalostech na průměrných hodnotách. Index finanční gramotnosti, který každoročně měří Česká bankovní asociace (ČBA), letos dosáhl jen 57 %, což je pouze bodové zlepšení oproti loňskému roku.

Naprostá většina českých občanů si myslí, že jsou jejich znalosti v oblasti financí dostačující. Přesto ale velká část z nich přiznává, že se často raději poradí – ať už s odborníkem, známým nebo si vyhledají informace na internetu.

 

Jen 15 % naší populace je přesvědčeno, že jsou schopni své finance ukočírovat bez jakékoliv pomoci okolí. Jsou to nejčastěji vysokoškoláci a lidé ve věku 50-64 let. "S věkem totiž rostou zkušenosti i důvěra ve vlastní znalosti," vysvětlila Helena Brychová, vedoucí vzdělávacích projektů ČBA. Na druhé straně si 10 % lidí často nebo vůbec neví s financemi rady.


"Oproti předchozím letům není letos významnější rozdíl mezi znalostmi, které má starší a mladší generace. Míra úspěšnosti však zřetelně souvisí se vzděláním. Zatímco lidé se základním vzděláním nebo výučním listem dosáhli v indexu finanční gramotnosti průměru 49 %, lidé s maturitou jsou na 58 %. Lidé s VŠ dosahují průměrně 66 %. Předpokládáme, že to může být i díky tomu, že vysokoškoláci získávají zkušenosti s hospodařením s penězi a samostatným bydlením postupně, většinou ještě při studiu, zatímco ostatní jsou často ze školních lavic hozeni rovnou do praxe bez jakýchkoli zkušeností," řekla Brychová.

 


Pokud si lidé ohledně financí nejsou jistí, obrací se v drtivé většině na svou banku a bankovního poradce. Druhou instancí je pak internet, na kterém sice nemají problém najít potřebné i objektivní informace, často jim však dělá problém se v nich vyznat a pochopit je. Jednoznačně nejméně se přitom Češi orientují v investicích. 

 

Podle expertky se hlavně nesmíme bát zeptat a naopak musíme vyžadovat odpovědi, dokud si nebudeme jistí, že rozumíme. "Jde o peníze, které k dnešnímu životu ve společnosti potřebujeme. Proto na dotazech ohledně financí není nic trapného. Pokud se přeci jen nechceme s někým radit tváří v tvář, existují různé online poradny a specializované chaty," dodává Helena Brychová z ČBA.

 


Z našetřených peněz moc dlouho nevydržíme


Stranou si z výplaty odkládá alespoň malý obnos naprostá většina Čechů, nejčastěji jde o částku mezi tisícem a dvou a půl tisíci korunami. Téměř dvě pětiny lidí si přitom tvoří rezervu primárně pro případ nečekané události. Podstatné však je, jak dlouho by vydrželi při náhlém výpadku příjmů. Každý pátý člověk totiž přiznává, že by z našetřených peněz vyžil maximálně měsíc, další třetina by zvládla čtvrt roku.

 

"Odborníci přitom radí, aby výše rezervy byla alespoň ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti. Právě půl roku je zpravidla dostatečná doba proto, abychom se v případě nové situace, úrazu, ztráty zaměstnání atp. rozkoukali a nebyli nuceni činit pod tlakem žádná unáhlená rozhodnutí," varuje Brychová.

 

 

Kolik bychom si měli šetřit na stáří? A kdo by měl podle Čechů učit děti o tom, jak nakládat s penězi? To se dozvíte na další stránce!

Zajištění na stáří hraje prim, pro mladší ročníky je důchod nekonečně vzdálený


Z dlouhodobějších forem spoření rozhodně vyhrává zajištění na stáří – existuje jen minimum Čechů, kteří by si nešetřili na důchod. Je to dáno příznivou ekonomickou situací a rostoucími příjmy. Nejčastěji spoříme na důchod do 1 000 Kč měsíčně.

 

"Správná částka však neexistuje. Záleží, jak si své stáří představujete," uvažuje Helena Brychová s tím, že také záleží na tom, jestli budete bydlet ve vlastním nebo v nájmu. Kromě finančního spoření totiž můžeme zvolit i hmotné zajištění na stáří, které převažuje u lidí nad 35 let – jde tedy například o zmíněné nemovitosti. Mladší ročníky si pak spíš jen zjišťují možnosti spoření, pro většinu z nich je totiž vidina důchodu zatím nekonečně vzdálená.

 

 


Finanční gramotnost by měla začínat ve škole a v rodině, myslí si Češi


Mladí se k informacím o financích dostávají samozřejmě především v rodině, a současně jsou prvky finanční gramotnosti i součástí rámcových vzdělávacích programů. S věkem pak nabíráme informace vlastními zkušenostmi. Lidé mají zato, že na finančním vzdělávání by se měl stejnoměrně podílet stát prostřednictvím základní a středních škol, důležitou roli ale hraje i rodina.

 

https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Sep2019/2315877.jpg?d41d

 

"I když se polovina rodin pravidelně a záměrně tématům spojeným s financemi doma věnuje, je stále mnoho těch, co naopak vůbec. Přitom právě chování rodičů je pro děti častým vzorem, takže i když se o financích záměrně nebavíme, děti sami vypozorují, jaký je náš vztah k penězům a jak s nimi nakládáme," uvádí Brychová.


Češi očekávají, že se do finančního vzdělávání budou zapojovat i odborníci, například bankovních poradci. Pro banky tohle zjištění ale není žádná novinka, spíše odraz praxe. Např. ČBA se zvyšování úrovně finanční gramotnosti napříč celou veřejností věnuje systematicky a dlouhodobě.

 

 

"Finanční vzdělávání patří mezi hlavní aktivity České bankovní asociace. Právě spouštíme projekt vzdělávacích videí s názvem Jak na peníze, který cílí na generaci mladých, která je ve věku, kdy se osamostatňuje a také hodně cestuje," popisuje vedoucí vzdělávacích projektů a dodává: "i letos organizujeme projekt Bankéři do škol, do kterého se zapojí téměř 150 bankéřů ve školách po celé republice. Letos se program rozšíří o téma Letem finančním světem, takže se do našich vzdělávacích aktivit mohou zapojit opravdu všichni bankéři, a ne pouze ti, kteří se zaměřují jen na kyberbezpečnost, jako tomu bylo v minulých letech."

Odkazy jsou pouze informační, jejich obsah není předmětem zpravodajského servisu.