Domácí + politika (Středa, 17. července 2019 1:12:17)

Játrová paštika: Dříve byla plná vnitřností, nyní má ale méně masa!

Nejlepší je s chlebem a je častým společníkem na cestách do přírody. Řeč je o játrové paštice. Srovnali jsme pro vás staré, československé normy a receptury se současnými nároky a paštikami, které můžete najít na pultech českých obchodů nebo si je objednat z internetu.

Játrovka patří v Česku mezi nejoblíbenější paštiky. Mezi jednotlivými výrobky jsou ale velké rozdíly. Dají se najít takové, které i více než ze tří čtvrtin obsahují vepřové maso a játra, ale i takové, kde je masa a jater podstatně méně.


Podle československé receptury odpovídající normě z roku 1979, jak ji zapsal ve své knize Václav Šedivý, bylo na výrobu sta kil játrové paštiky potřeba 14 kilo jater. Kromě toho ale také dalších 17 kilo drobů, tedy vnitřností.


Receptura přímo nespecifikuje, o jaké vnitřnosti se má jednat. Podle normy se ale jako droby pro játrovou paštiku mohly použít například vemena, býčí žlázy, krvavý ořez, mozek, mícha, plíce, žíly nebo slezina a další.

 

https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/May2019/2280112.jpg?e923


Podle receptury se mělo také použít 47 kilogramů vařeného masa z vepřových hlav. Dále se přidalo 1,5 kila dusitanové solící směsi, různé koření a vývar z masa.


Současné požadavky na játrovou paštiku, definované vyhláškou z roku 2016, jsou v porovnáním s dřívější normou přísnější. Specifikují minimální obsah masa a jater, naopak povolují o něco větší obsah vody.


V dnešní době mají paštiky větší obsah jater než ty podle československé receptury, naopak v mnoha případech podstatně méně vepřového masa. Oproti dřívějšku neobsahují paštiky podle informací uvedených na etiketě žádné další vnitřnosti.

 


Některé paštiky ale obsahují i více takzvaných éček, tedy různých konzervantů a barviv, než paštiky vyrobené v bývalém Československu. Jiné si obvykle vystačí jen s dusitanovou solící směsí, podobně, jako tomu bylo dříve.


Da se říci, že by československá játrová paštika neprošla dnešními požadavky. Na to obsahovala příliš málo jater. V konečném výrobku jich bylo maximálně 14 procent hmotnosti, zatímco nynější vyhláška požaduje minimálně 26 hmotnostních procent. A mnohé paštiky mají jater podstatně více.

 


V dobách Československa se pak vyráběla ještě játrová lahůdková paštika, která obsahovala jen játra a žádné další vnitřnosti. Na sto kilo lahůdkové paštiky bylo potřeba 50,5 tučného vepřového masa a 5 kilo masa z telecích hlav.


Pokud si chcete pochutnat na játrové paštice, je dobré pečlivě sledovat obsah vepřových jater a masa. Někteří výrobci totiž volí lehce odlišné názvy, jako například vepřový krém, játrovka či paštika s vepřovými játry, a nemusí tak splňovat požadavky podle vyhlášky. V takových se pak objevuje menší obsah jater či masa. Vyhláška se také vztahuje pouze na české výrobce.
 

Odkazy jsou pouze informační, jejich obsah není předmětem zpravodajského servisu.