Domácí + politika (Středa, 24. července 2019 0:34:49)

Lhal šéf Pirátů Bartoš v debatě? Ověřili jsme jeho výroky!

Dalším hostem předvolebních rozhovorů s lídry politických stran byl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Výroky, které v debatě s moderátorem Jaroslavem Brousilem pronesl, redakce TN.cz ověřila. Podle analýzy z devíti výroků byly čtyři pravdivé, tři sporné a dva nepravdivé.

Redakce TN.cz ověřuje výroky všech stranických lídrů, kteří jsou hosty předvolebního speciálu pořadu Napřímo, a lídrů kandidátek ve volbách do Evropského parlamentu, kteří se zúčastní předvolebních superdebat.

 

Před Bartošem už byli hosty Napřímo Marek Výborný (KDU-ČSL), Jan Hamáček (KDU-ČSL), Vojtěch Filip (KSČM), Jiří Pospíšil (za koalici TOP 09 a STAN) a Tomio Okamura (SPD).

 

Moderátor Jaroslav Brousil s Bartošem probral krátce situaci kolem jmenování ministryně spravedlnosti Marie Benešové a následné protesty proti ní a pak přešla řeč na evropská témata. Předseda Pirátů Bartoš vysvětloval, že strana má v programu ochranu Evropy před hrozbami zvenčí i zevnitř.

 

Ivan Bartoš v pořadu Napřímo Ivan Bartoš v pořadu Napřímo
Ivan Bartoš
V současné chvíli do Evropského parlamentu kandiduje řada národních stran v zemích jako je Itálie, Španělsko, a to jsou strany, u nás je to třeba SPD, které mají program exitu té dané země. To je nad úroveň třeba nějakého euroskepticismu, to jsou destruktivní síly.

SPD má skutečně ve svém předvolebním programu "konec Evropské unie" – "Evropská unie je nereformovatelná a musí skončit. Prosazujeme konec Evropské unie a co nejužší spolupráci suverénních států na základě volného pohybu občanů evropských států, zboží, služeb a peněz". Nacionalistické strany mají ale obecně v programech spíše přeměnu EU, než odchod země z ní, například v Bartošem zmíněném Španělsku je to strana Vox, ve svém základním manifestu uvádí, že Španělsko musí být do dění v EU zapojené jako hlavní hráč a musí skloubit integraci s ochranou legitimních národních zájmů. Italská Liga severu zase jde do voleb s heslem Itálie na prvním místě a zdravý rozum v Evropě. Lídr strany a italský ministr vnitra Matteo Salvini uvedl, že chce do Bruselu přinést změnu, jakou přinesl Itálii.

 

Řeč přešla také na vnější bezpečnost a otázku migrace. Piráti jsou jedna ze stran, které akcentují také pomoc v regionech, odkud migranti odcházejí.

 

Ivan Bartoš v pořadu Napřímo Ivan Bartoš v pořadu Napřímo
Ivan Bartoš
Dle informací od OSN třeba na proces tzv. peacekeepingu, uchovávání míru v oblastech, kde byl třeba válečný konflikt, chybí, pokud se nepletu, 8,5 miliardy dolaru.

Plete se. V dopise, který Generální tajemník OSN António Guterres poslal v lednu členským zemím, zmiňuje částku blížící se 2 miliardám amerických dolarů. Roční rozpočet na peacekeeping je 6,7 miliardy dolarů.

 

 

Ivan Bartoš v pořadu Napřímo Ivan Bartoš v pořadu Napřímo
Ivan Bartoš
Evropa dost zaostává v procesu vytvoření těch checkpointů za mořem

Záměr zřídit tzv. vyloďovací platformy na severu Afriky, kam by mířily lodě se zachráněnými migranty, vzešel z loňského summitu v Bruselu, který se řešením migrace zabýval. Plán se ale nikam neposunul, především proto, že severoafrické státy razantně odmítají, aby něco takového na jejich území vzniklo.

 

Podle Bartoše je téma migrace na domácí půdě zneužíváno populisty a to, co se v boji proti migraci dělá, se mnohdy lidé v Česku nedozvídají. Připomněl také, že velmi důležitou roli hrálo při řešení krize i Turecko, na jehož hranicích jsou velké uprchlické tábory.

 

Ivan Bartoš v pořadu Napřímo Ivan Bartoš v pořadu Napřímo
Ivan Bartoš
Česká republika je snad teď sedmá nejbezpečnější země, ono se to mění.

Existuje několik různých žebříčků, které srovnávají, jak jsou země bezpečné. Ten nejznámější, Global Peace Index (Globální index míru) sestavuje australský think tank Institut pro ekonomiku a mír. V posledním žebříčku za rok 2018 skončila Česká republika skutečně sedmá za Islandem, Novým Zélandem, Rakouskem, Portugalskem, Dánskem a Kanadou.

Ivan Bartoš v pořadu Napřímo Ivan Bartoš v pořadu Napřímo
Ivan Bartoš
O Turecku: Je to druhá nejsilnější armáda v NATO.

Turecko má druhou největší armádu v NATO. Podle think tanku Global Fire Power (GFP) má turecká armáda přibližně 735 tisíc příslušníků. Více, 2 141 000 příslušníků, mají jen americké ozbrojené síly. Ovšem GFP sestavuje žebříček zemí, kde posuzuje i další důležité faktory, než jen počet příslušníků ozbrojených sil, například jejich výzbroj, výcvik a další. Nejlepší ozbrojené síly mají podle tohoto žebříčku USA – Index 0,0615, následuje Rusko (0,0639) a Čína (0,0673). Ze zemí NATO je druhá nejsilnější francouzská armáda (0,1584), která je celkově na 5. místě, následuje Velká Británie, ta je celkově osmá, a hned po ní Turecko. To je tedy hodnoceno jako stát s devátou nejsilnější armádou na světě a čtvrtou ze zemí NATO.

 

 

Debata pokračovala otázkou danění a boj proti daňovým rájům. Pirátům se nelíbí, že v rámci domácí politiky vládní hnutí podle nich nic neudělalo. Společný postup na unijní úrovni bojkotují podle Bartoše státy, které mají prospěch z toho, že jsou daňovými ráji.

 

Ivan Bartoš v pořadu Napřímo Ivan Bartoš v pořadu Napřímo
Ivan Bartoš
Po krizi, která proběhla v Řecku a i na Kypru, to byl jeden z mechanismů, jak oni se z té krize dostávali, že udělali ty výhodné daňové podmínky, výhodný bankovní systém, který v podstatě umožňuje provádět tam optimalizaci.

Kypr se daňovým rájem stal už dříve. Už v roce 1963 zavedl legislativu, kterou cílil na přilákání loďařů, aby se jejich lodě plavily pod kyperskou vlajkou. Nabízel nízkou daň pro společnosti a výhodné odpočty. Za občanské války v Libanonu se stal místem, kam obyvatelé Libanonu přesouvali své peníze. Po pádu železné opony začali podobným způsobem Kypr využívat Rusové. Naopak v rámci záchranného mechanismu kvůli krizi musel Kypr přistoupit k některým krokům, které jeho atraktivitu coby daňového ráje snížily. Například korporátní daň zvýšil z 10 na 12,5 %. Kypr také v letech 2012 a 2013 změnil některé zákony s cílem, aby podnikání na Kypru bylo více transparentní a více kopírovalo mezinárodní standardy.

 

Velký problém mají Piráti s tzv. směrnicí o copyrightu a s novými pravidly ochrany autorských děl. Výsledek je podle Bartoše důsledkem silného lobbingu vydavatelství na evropské instituce. Šéf Pirátů varoval před cenzurou na internetu.

 

Ivan Bartoš v pořadu Napřímo Ivan Bartoš v pořadu Napřímo
Ivan Bartoš
O cenzuře internetu: Tak ona už se vlastně děje, protože automatické filtry, z různých důvodů, třeba v síti facebook, už jsou zavedeny.

Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg je velkým fanouškem umělé inteligence a toho, aby se zapojila do moderování facebooku. Zmínil to třeba při slyšení v americkém Kongresu, kde společnosti zákonodárci vyčítali, že nedělá dost pro odstraňování závadného obsahu. Už v srpnu 2011 Facebook uvedl na stránce své bezpečnostní služby, že používá program PhotoDNA vyvinutý Microsoftem a vědci z univerzity Darthmouth. Ten sám vyhledává známé obrázky zachycující zneužívání dětí, které by někdo vložil na sociální síť. Hlavním silou při posuzování závadnosti příspěvků jsou ovšem stále lidé, které sociální síť zaměstnává coby moderátory.

Ivan Bartoš v pořadu Napřímo Ivan Bartoš v pořadu Napřímo
Ivan Bartoš
Evropský parlament, ačkoliv má zákon o lobbingu, který v České republice chybí, a já čekám, kdy ho vláda podle svého programového prohlášení předloží. V tom Evropském parlamentu v momentě, kdy se schvaluje důležitá legislativa, je ten lobbing obrovský.

Vláda skutečně má ve svém programovém prohlášení předložení zákona o lobbingu. Pokud jde o lobbing na úrovni EU a Evropského parlamentu. Ze statistik zveřejněných před rokem vyplývá, že k lobbování v orgánech EU je registrováno 11 327 organizací, lobbingu se věnuje 82 096 lidí, z toho pro 50 326 je to zaměstnání na plný úvazek a 6 959 z nich má přímý přístup do Evropského parlamentu. Podle portálu LobbyFacts.eu měli od roku 2014 nejvíce schůzek se zástupci Evropské komise lidé z Googlu. V první desítce nechyběly ani Microsoft, Facebook a společnost DIGITALEUROPE sdružující zájmy společností působících v digitálním průmyslu. Tedy všichni, kterých se týkala připravovaná směrnice o copyrightu.

 

 

Závěrem mluvil Bartoš o kandidátech své strany. Lídrem je Marcel Kolaja, který byl před pěti lety v eurovolbách dvojkou za Bartošem. Podle předsedy Pirátů může strana získat okolo 20 % a volby i vyhrát! Podporu nachází u prvovoličů a obecně u těch, kteří předtím k volbám z různých důvodů nechodili.

 

Ivan Bartoš v pořadu Napřímo Ivan Bartoš v pořadu Napřímo
Ivan Bartoš
My přivádíme lidi do politiky, máme největší procento nevoličů. To je člověk, který z nějakého důvodu v minulých volbách nevolil.

Průzkum před volbami 2017, který provedla agentura Median, Pirátům přiřknul druhý největší počet nevoličů, kteří byli rozhodnutí k volbám přijít. Z těch, kteří uvedli, že v roce 2013 nevolili nebo si nepamatovali, koho volili, byly tři čtvrtiny rozhodnuté volby bojkotovat, nebo ještě nebyly krátce před volbami rozhodnuty, koho podpoří. Hnutí ANO bylo rozhodnuto dát hlas 6,5 % dřívějších nevoličů, Pirátům 3,2 %. Mezi prvovoliči jasně vedli – 12,8 % V analýze, kterou provedli autoři webu VolebniKalkulačka.eu po volbách, vyšlo, že nejvíce nevoličů přilákalo hnutí ANO – 200 000. ODS i Piráti přitáhli 80 000 nevoličů. Ale na druhou stranu se z 140 000 bývalých voličů hnutí ANO stali nevoliči. Od ODS takhle odešlo 40 tisíc lidí. U Pirátů žádný přerod z voličů strany na nevoliče analýza nezaznamenala. Chováním voličů se před volbami zabývala také společnost Behavio. Z její mapy voličů vyplývalo, že 43 % těch, kteří byli rozhodnuti volit Piráty, doposud nevolili, u potencionálních voličů byl ten poměr 33 %. Což ze sněmovních stran bylo nejvíce.

Odkazy jsou pouze informační, jejich obsah není předmětem zpravodajského servisu.