Domácí + politika (Čtvrtek, 25. dubna 2019 4:28:00)

Eva vyhodila Lucku z domova. Kdy je to správně? Radí psycholog

Poslední díl pořadu TV Nova Výměna manželek se dočkal obrovské odezvy. Hlavní protagonistka Eva řešila problém se svou dospělou dcerou, kterou následně vyhodila z domu. Jenže Eva není jediná, kdo podobný problém řeší. Osamostatnění dělá velký problém spoustě mladých lidí. Na vině je buď jejich přílišná pohodlnost, nebo jim v pořízení si vlastního bydlení brání horší finanční situace. Kdy je ale nejvyšší čas, aby potomek "vyletěl z hnízda"? Zeptali jsme se odborníka, psychologa Tomáše Morávka.

Středeční Výměna manželek rozpoutala mezi diváky obrovskou diskuzi. Rodina se Zbůchu řešila problém vztahu matky a její dospělé dcery. To, že jejich soužití není zrovna ideální, se ukázalo už ze začátku pořadu.


Třiadvacetiletá dcera Lucie otevřeně prohlásila, že ani nechce, aby se její matka vracela domů. Proč je jejich vztah tak špatný, se dozvěděli diváci vzápětí. Sedmačtyřicetiletá Eva tvrdí, že Lucka jí nepomáhá s domácností, a i když už je několik let dospělá, veškerou starost s bydlením nechává na své matce.

 

"Já se snažím," dušovala se Lucie. "Ale i když si tu práci najdu, pořád bude proti mně," tvrdila. Jenže její matka Eva televizi Nova objasnila důvody jejich pošramoceného vztahu. "Dostala podmínku, že si najde zaměstnání, aby tu mohla zůstat. Do něj sice nastoupila, ale byla tam asi 14 dní. Já jsem jí dávala peníze na autobus a pak jsem se od kolegyň dozvěděla, že sjela jen na náměstí a šla za svým přítelem," popsala.

 

Poslední kapkou pro ni bylo, když se utvrdila v tom, že dcera jí opravdu s ničím nepomůže. "Mezi svátky v prosinci vždycky večer odešla, přišla kolem půl jedný, sedla si na židli, dala nohy na stůl a já tady běhala celý dny,“ řekla. A to už jí došla trpělivost. Svou dospělou dceru vyhodila z domu. Vyměnila zámky a v žádném případě toho nelituje. "Jsem ráda, že tady není," nechala se slyšet.

 

Podívejte se, jak se k případu vyjádřila sama Lucie:


 

A Eva zdaleka není jediná, kdo řeší se svým potomkem podobný problém. Věk, kdy se mladí dospělí osamostatňují a odcházejí z domovů svých rodičů, v Česku stále roste. "Ten věk se stále prodlužuje," upozorňuje psycholog Tomáš Morávek.

 

Takzvaných "mamahotelů" využívá až polovina dospělých dětí do 30 let. Někteří kvůli svému vlastnímu pohodlí, kdy se co nejdelší dobu brání odpovědnosti postavit se na vlastní nohy a rádi využívají toho, že v bytech a domech svých rodičů se nemusí starat téměř o nic.

 

 

Kdy už je ale pro odchod od rodičů opravdu nejvyšší čas? Podle odborníka, psychologa s dlouholetou praxí Tomáše Morávka, by se mělo dítě osamostatnit do 25 let. 

 

"Zahraniční odborníci udávají jako nejlepší věk pro odchod z domova 22 let. Já se k tomuto názoru přikláním," říká. "Samozřejmě záleží na různých okolnostech, ale v tuto chvíli je většinou člověk na odchod dostatečně psychicky zralý."

 

Pokud se ale potomkovi z domova nechce, rodiče po svých dospělých dětech požadují alespoň částečnou finanční pomoc s nájmem nebo s platbou za energie a dalšími výdaji za domácnost. A nenechají je zahálet, ani co se týče domácích prací. Podle psychologa je to jedně dobře. "Jsem stoprocentně pro to, aby se dospělý člověk žijící s rodiči podílel na domácích pracech a pokud může, pravidelně přispíval," říká.

 

 

Když se dospělému dítěti nechce odejít, psycholog vidí jako skvělou možnost postupné osamostatňování se. "Výborný je třeba program Erasmus nebo jiné pracovní stáže, kde je člověk přinucen se o sebe postarat sám," tvrdí.

 

Dodává ale, že často není problém jen na straně dětí. "Matky občas trpí tzv. syndromem prázdného hnízda. Ze strachu ze samoty tak svým potomkům podstrojují a starají se o ně, cítí se užitečně a neuvědomují si, že by dělaly něco špatně."

 

Pravdou zůstává, že mnoho mladých lidí nezůstává bydlet u svých rodičů jen z vlastní vůle. Ve velkých městech nájmy za měsíc kolikrát převyšují nástupnický plat mladých absolventů. Některé nájmy, především v Praze, převyšují i průměrný plat v České republice. Ceny za samostatný byt 2+1 kousek od centra Prahy dosahuje až 25 tisíc korun.


Problematická je situace například i pro vysokoškoláky. Ne každého mladého studenta dovedou rodiče zabezpečit, aby si mohl dovolit vlastní bydlení a studentské koleje nedostanou zdaleka všichni.

 

 

 

Mladí lidé tak nejčastěji volí spolubydlení, sdílejí pokoje a o vysoké nájmy ve velkých městech se snaží dělit s dalšími lidmi v podobné situaci. Spousta z nich také nespoléhá pouze na finanční pomoc rodičů a přivydělává si na brigádách. "Skloubit práci se studiem je ale občas dost náročné,“ stěžuje si jednadvacetiletá Monika z Brna. "Vysoká škola vyžaduje dost času, člověk kromě seminářů a přednášek tráví také spoustu času učením. A to nechce zanedbávat kvůli brigádě,“ vysvětluje.
 

Odkazy jsou pouze informační, jejich obsah není předmětem zpravodajského servisu.