Domácí + politika (Čtvrtek, 23. května 2019 21:16:10)

Česko slaví 20 let od vstupu do NATO. Takhle se změnila armáda

Přesně dvacet let uplynulo od vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. 12. března roku 1999 se společně s Českem stali členy NATO ještě Poláci a Maďaři. Změny to znamenalo také pro samotnou armádu, ta se postupně stala plně profesionální.

26. února 1999 podepsal na Pražském hradě tehdejší prezident Václav Havel přístupové listiny NATO. Především pak Washingtonskou smlouvu, který je zakládajícím dokumentem Severoatlantické aliance. Vstup schválila předtím také Poslanecká sněmovna a Senát.

 

Výhodou členství pro Českou republiku je především posílení obrany země. Podle klíčového článku Washingtonské smlouvy totiž vyplývá, že případný útok proti jakékoli zemi NATO bude považován za útok proti všem. Kromě výhod existují však i závazky, které Česko vůči Alianci má.

 

Vstupem jsme se například zavázali, že budeme ochotni se podílet na misích či programech Severoatlantické aliance. Výdaje České republiky na obranu pak mají být na úrovni 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Tento závazek se však nedaří plnit, v roce 2018 dalo Česko pouze 1,11 % HDP. Splnit závazek se plánuje až na rok 2024.

 

 

Za posledních dvacet let se ale změnila hlavně česká armáda. Zatímco v roce 1999 měla téměř pětapadesát tisíc vojáků, dnes jich je zhruba 25 tisíc. Po boku profesionálních vojáků je okolo třech tisíc vojáků v aktivních zálohách.

 

Armáda České republiky se po roce 1999 vydala směrem k profesionalizaci. Zrušena tak byla například povinná základní vojenská služba. Poslední mladí muži nastoupili "na vojnu" v dubnu roku 2004. Od této chvíle se armáda spoléhá jen na profesionální členy.

 

Vybavení české armády:

https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Mar2019/2255597.jpg?d41d

 

Zrušení základní vojenské služby se mnohdy zaměňuje se zrušením branné povinnosti. Ta je ale nadále v případě ohrožení České republiky závazná. Navíc platí nejen pro muže, ale i pro ženy.

 

V operacích pod vedením NATO bylo zapojeno už zhruba jedenáct tisíc českých vojáků. Mezi nejznámější operace patří ty v Bosně a Hercegovině, Kosovu, Iráku a Afghánistánu. Jen na afgánském území však přišlo od roku 2001 o život čtrnáct českých mužů.

 

 

V Majetku ozbrojených sil České republiky je dnes 116 bojových tanků, 437 bojových obrněných vozidel a 179 dělostřeleckých systémů ráže 100 milimetrů a více. Česká armáda má také 36 bojových letounů a 17 bojových vrtulníků.

Odkazy jsou pouze informační, jejich obsah není předmětem zpravodajského servisu.