Domácí + politika (Pondělí, 9. prosince 2019 20:30:19)

V táboře pro uprchlíky jsem se měla jako princezna, říká Nataša

V Česku žádají o pobyt nebo azyl tisíce cizinců ročně. Ti, kteří povolení úřadů nezískají a skončí v některém ze zařízení pro cizince před tím, než jsou vráceni do země, odkud přišli, jsou pochopitelně nespokojení,stěžují si na délku řízení i na podmínky v uprchlických táborech.

Naopak ti, kteří smějí zůstat, nešetří slovy díků. Jednou z nich je i paní Nataša z Doněcka na Ukrajině. Dvaatřicetiletá Nataša musela svou zemi opustit z politických důvodů. Před rokem si sbalila nejnutnější věci a utekla před separatisty. Pokud by to neudělala, hrozila smrt nejen jí, ale celé její rodině.


Státy jako Německo nebo Švýcarsko jí azyl neudělily. Až Česká republika. Čekala na něj půl roku. Jak říká, denně se modlila, aby mohla zůstat. A stalo se.

VZPOURA UPRCHLÍKŮ: Chtěli utéct a demolovali areál v Bělé


Dobu před udělením azylu Nataša strávila v uprchlickém zařízení v Kostelci nad Orlicí. "Moc děkuji pracovníkům azylových center. Byli tam moc hodní lidé. Cítila jsem se jako princezna," vzpomíná žena, která se nyní učí česky, aby snáz sehnala práci.


Do Doněcka se už vrátit nemůže, ale ani nechce. Svůj domov teď má tady. "Mám byt, mám peníze na jídlo, jsem naživu. Nezabili mě. Děkuji České republice za všechno, co mám," neskrývá Nataša vděk.

Odkazy jsou pouze informační, jejich obsah není předmětem zpravodajského servisu.